sobota 21. června 2014

Příhody ze školy, No.2

Vítejte, welcome a bienvenus! Další školní rok (díkybohu) končí a svým odchodem přináší situace, které mohou nastat pouze při opravování známek na poslední chvíli, odevzdávání prací a posledním přezkušování. Stejně tak se řeší administrativa, kontrola absencí a všechny ty další věci, které dobře znáte a pamatujete si (jakkoliv živě).

Poslední zápis chybějících: "David chybí ? Kde je ?" ptá se kantor (pozn. David má dva metry a rozhodně nejde přehlédnout). Já odpovídám: "Už od včerejška je na vodě. Což je mnohem lepší, než kdyby byl na cracku"
Poslední kontrola omluvenek (které chyběly i několik měsíců): Vyplňujeme jsme nějaké pracovní listy a třídní odškrtává absence. "Omluvenka z 12.4. No toto..." ozve se překvapeně a my zvedneme oči, nechápajíce, co tím chce říct. Pak zavrtí hlavou s úsměvem charakterizujícím absurditu třídnictví: "To byla sobota."
Poslední angličtina: Vyučující se rozhodne už nic neřešit a jen tak se bavit. Ptá se nás na něco o jídle a ačkoliv je mi záhadou, jak se tohle stalo vhodnou reakcí na cokoliv, inscenuji: "I am a tiny cookie and I'd like you to eat me!" "As much as I'd like to please you, I deny your offer, cookie!"

Poslední fyzika: Profesorka Zlo zkouší studenta s nerozhodnou známkou. Něco řekne špatně. Ona ho opraví. On říká, že to tak ona diktovala. Ona vyvrací. Asi pět dalších lidí hlásí, že to tak taky mají v zápise. Ona pořád říká, že to mají blbě. Všichni listují v sešitě a ona shledává, že má proti sobě většinu a že prohrává. Obrací to proti nám. "To je kvůli tomu, že jste mě pořád během diktování přerušovali a já tam pak vynechala to slovo. Opravte si to!" brání se a ukládá zkoušenému, ať podle učebnice napíše na tabuli správné znění oné (sakra dlouhé a nesrozumitelné) věty. Ten za ní po chvíli přijde a ptá se: "Může to být takhle ?" "Nevím, já jsem to nečetla," a dá smazat tabuli.
"Příteli (jak ráda oslovuje lidi, kteří ji nemají rádi), tvoje poslední laboratorní práce byla úplně strašná," zadívá se dramaticky na studenta v první lavici. Ten se lekne a snaží se situaci den před uzavřením známek vylepšit: "Tak já to ještě přepracuju! Ať na mě nemáte špatné vzpomínky!" (pozn. bylo nám řečeno, že ji už nadále nebudeme mít. Vánoce, rozumíte...) Profesorka se na něj pobaveně podívá: "Ty ? Nebyl nikdo ve třídě, kdo by měl horší práci, než jako ty! To nemá cenu. A stejně si to nebudu pamatovat..." 

Po všem zlém a nepříjemném, čím jsme si s ní prošli (a já obzvláště, neb jsem značně svobodomyslný a nemám rád, když se mě někdo snaží spoutat a zařadit = často jsem se s ní hádal a stál neoblomně za pravdou) , ukázala mi teď, že opravdu ze mě měla respekt. Počítal jsem s tím, že mám z fyziky krásnou dvojku a nemusím se bát, že by mi fail při zkoušení známku změnil. V pátek jsem se dozvěděl, že mi z fyziky dala jedničku. Mně. Svému arch-nemesis.
Pořád nesouhlasím s jejími postupy učení a jejím chováním ke studentům. Ale má u mě bod - uznala, že jsem přecijen měl tu a tam pravdu...

PS: Překvapil vás někdy někdo lepší známkou ? Jaké máte zkušenosti s netolerantními učiteli ?
PPS: Jedeme s třídou na výlet exkurzi. Očekávejte historky z cesty, výšlapu a přespání. Jako vždycky humor, sarkasmus a absurdita. :)

Navyčtenou,
Benda z Monia

4 komentáře:

  1. Netolerantní učitelé. Nebudou v mém životě dlouho, tak proč zkoušet něco extra. Prostě hraju podle jejich pravidel... A funguje to. Podívej se na zeměpis, čtyři roky a já žiju! :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Dobrý, špatný učitel - není to jedno ? Pokud člověk skutečně umí, pak je úplně jedno jaký je učitel :)

    OdpovědětVymazat
  3. Možná tak učitelka Angličtiny,když jsem se svou selskou angličtinou, dokázala obstojně celý týden anglicky komunikovat s rodilým mluvčím a ona mě odměnila krásnou jedničkou.Uvažuji o zarámování vysvědčení z 9. třídy :-D
    Možná, že stejný problém jako ty máš s profesorkou fyziky já měla s učitelkou němčiny, která mě úspěšně terorizovala a porovnávala s mou starší sestrou. Němčinu my tak nehorázně znechutila, že bych se raději nechala oběsit, než se německy obhájila. Ted' je mi tak trochu mdlo, když si vzpomenu kolik kapesníků a hodin jsem probrečela nad nespravedlivou známkou z němčiny.
    Tak jsem si tu tak trochu prolezla tvůj blog a předem se omlouvám,že jsem nezanechala více komentářů, bohužel to není dnes v mých silách jich napsat více. Každopádně píšeš moc hezky a čtivě. Proto jen tak dál a hodně spokojených čtenářů! :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Ta sobota mě pobavila :D. Celkově ale vtipný článek, mám ráda takové historky ze školy :) Já měla netolerantní fyzikářku, její špatná nálada byla schopná napadnout mozky celé naší třídy a ještě si stěžovala, že jsme pořád nabručení. Ale celkově mi ta střední škola chybí, moc hezká léta

    OdpovědětVymazat