sobota 12. července 2014

Příhody ze světa, No.2

Bonjour! Dnes vás opět obejmu humorem nepochopených a nepochopitelných situací (druhé vydání tábora) a pak... pak vám nabídnu trochu hudby (pozn. pouze v psané podobě -> DIY). A co vy s tím, ptáte se ? No přeci si kolegiálně sednete k pomyslnému táboráku a necháte se pobavit. Allons-y!

Na táboře, celodenní výlet. Procházejíce vesnicí, zastavujeme v místních potravinách - vedoucí potřebují dokoupit zbývající ingredience na guláš a táborníci se potřebují zchladit zmrzlinou. Taktéž probíhá výměna nosičů ingrediencí a potřeb již nesených; jinými slovy: nosič pytle s rohlíky (pozn. cca 20 ks) se chce břemene zbavit. Nikdo se k tomu ale nemá - ne, že by nechtěli, ale nemají kam zlořečené rohlíky nacpat. Vynesu tedy geniální plán: použít pláštěnku jako nosič, který si někdo zavěsí na batoh. Hřmotné ticho a nechápavé pohledy mě postrčí k obraně: "No nedívejte se na mě jak na heretika! Jen proto, že chci sypat rohlíky do pláštěnky, neznamená, že jsem nějaký antikrist!"
Na témže místě, o něco později (pozn. možná to bylo dříve a vodím vás za nos - nepamatuji se) vedeme debatu o dokumentárních filmech. Konkrétně o dokumentech o pavoucích. Někdo vypráví, jak se díval na nějaký snímek, který měl ale velmi nekvalitní produkci a o jeho obsahu snad ani nemluvím. Napadlo mě, jak by vypadalo skvěle, kdyby na úvod filmu zaznělo varování: "Omlouváme se všem divákům, ale jelikož nám televize na tento dokument nepřispěla téměř žádnými financemi, je celý snímek natáčen kamerou na mobilu a situován je na toaletě v přízemí televizního studia. Museli jsme si vystačit s málem. Děkujeme za pochopení a přejeme příjemnou zábavu při sledování dokumentu o johanách, neboli pavoucích záchoďácích."
Olomouc, Café na Zábradlí. Můj otec zde má výstavu fotografií doplněných krátkými básněmi. Je to pokus skloubit jeho dvě největší radosti, tedy faktickou kresbu světlem a imaginativní řeč poezie. Kousek ode dveří stojí nepříliš zaplněná návštěvní kniha. Jeden z kritiků se však předvedl ve vší své přirozené (očividně dětské) roztomilosti. Napsal: "moc se mi to tu líbí a mám to tu oblíbené :D Viktor" A tady to máte, černé na bílém. Upřímnost a jednoduchost, která i zažité větné konstrukce ohýbá...

A nyní hudba! Jak je vidno v mém profilu, hraji na ukulele. Všem to vřele doporučuji - je to snadné, zábavné, přitažlivé (pozn. věřte mi ;) ) a vůbec parádní. Tak či tak, na táboře jsem na výzvu "Zkoušel jsi už něco složit sám ?" improvizovat jak melodii, tak text (který v ten moment byl o vyzyvatelovu chrápání, o dešti za oknem a o radosti z hraní na ukulele). V průběhu těch dvou týdnů jsem stvořil mnoho slok, ale žádnou jsem si nezapamatoval a ani jsem je nechtěl hrát dvakrát - byla to čirá radost z přítomného okamžiku. Hudební složku si ale pamatuji velmi dobře a pro ty z vás, kdo hraji na kytaru, ukulele apod. a chtějí si tu a tam něco zaimprovizovat, mohu doporučit tuto formuli:
Předehra, sloka, mezihra, refrén, dohra/předehra (hrajete-li hned dvě sloky za sebou), kde:
refrén = 4/4 takt - 4x( C C D D )
všechno ostatní = 4/4 takt - 2x( G G C C | G G F F )

PS: Doufám, že je hudbě rozumět a že si na to někdo vymyslí nějakou pěknou píseň. :)
PPS: Příští přepravka humoru nejdříve za dva týdny. Mám ale chuť napsat krátký esej v angličtině. Uvidíme, zda se k tomu dostanu. 

Navyčtenou,
Benda z Monia

5 komentářů:

  1. Upřímně řečeno, tábory jsem nikdy nemiloval, ale každý to máme jinak. Přeji ti tam hezký pobyt. :¨)

    OdpovědětVymazat
  2. Mám to tu oblíbené :-D. Jsem si vzpomněla na naše luštění křížovek :3. Ten nízkorozpočtový film by byl stejně mnohem lepší než některé nákladné filmy. A rozhodně lepší než ty dlouuuuhé seriály.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ...a dnes se ve dvou milióntém osmistém tisícém třístém padesátém šestém díle Lékárny v červeném parku podíváme na to, jak se Karel a Jana popatnácté vrátí k sobě. Také uvidíte, jak se Petr vyspí s úplně poslední ženskou postavou (včetně komparzu) a bude následně zastřelen a ze seriálu "nadobro" odstraněn...

      Vymazat
  3. Moc se mi líbí tvoje příspěvky a asi to tady taky bude brzo moje oblíbené:)) S případným dokumentem jakožto chovatelka sklípkanů bych si dokázala poradit, člověk by nevěřil, kam až jsou schopní nechat si strčit kameru na mobilu...:))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. "kam až jsou schopní nechat si strčit kameru na mobilu"
      Eeeeh... To nezní hezky... O_O

      Vymazat